Zlato stojí peníze za ....

Je pravda, že si můžete své zlato nechat profesionálně uložit a pojistit. Stejně jak to například děláte se svými šperky, starožitnostmi nebo s těmi nejcennějšími věcmi, které vlastníte. Ale i výpisy z centrálního depozitáře cenných papírů něco stojí a to nemluvě o podílových fondech, kde minimálně platíte za správu, úschovu a vstupní, či výstupní poplatek.

Tomuto všemu se můžete vyhnout, když máte své zlato doma v bezpečí. Možná, že by stálo za úvahu se nějaké úschově a pojištění vašeho žlutého kovu vyhnout, protože se může znenadání objevit stát, což pro mnohé investory může být větší hrozba než nějaký zlodějíček. Když si zaplatíte úschovu a pojištění, a to platí zejména u bank, tak celá ta státní mašinérie bude vědět kolik toho máte, a kde se váš „zlatý poklad“ nachází.

Co když USA použijí své zlaté rezervy na umoření svého státního dluhu a tím naprosto stlačí cenu zlata na minimum?

Podle vlády USA vlastní tato země okolo 265 milionů uncí zlata, což při dnešních cenách dělá hodnotu okolo 300 miliard dolarů. To je v dnešním světě naprosto zanedbatelná částka. Představuje jen polovinu dluhu, který nasekala Obamova vláda za tento rok (2015). Také je to jen polovina ročního obchodního salda USA. Spojené státy jsou sice největším vlastníkem zlata na této planetě, ale stejně je to jen zhruba 5 procent z těch 6 miliard uncí, které se do dnešního dne vytěžily.

Od 60. let 20. století zhruba do prvních let tohoto tisíciletí vyprodávaly státy západního světa zlato ve velkém s názorem, že se jedná o „barbarský přežitek“. Na druhou stranu státy, jejichž trezory jsou plné amerických dolarů z kladné obchodní bilance, Čína, Indie, Rusko, skupují zlato ve velkém. Platí to zejména o Číně, která díky kvantitativnímu uvolňování měnové politiky v USA přišla o nemalé částky. Také se nákupem zlata jistí, když vidí, jak současná americká administrativa zadlužuje svou zemi do astronomických výšek. V současné době velké množství různých vládních fondů mnoha zemí nakupuje za dolary zdroje, suroviny a i celá výrobní odvětví, ale tyto peníze nejsou. Sám očekávám, že během následujících let začnou vlády světa nakupovat zlato. A to za jistě daleko vyšší ceny v dolarech než je to nyní.

Vyšší poptávka po zlatě odstartuje masovou produkci, která stlačí cenu

Tento názor pramení z úplné neznalosti trhu se zlatem. Světová produkce zlata se pohybuje okolo 90 milionů uncí ročně a těžba neustále klesá. Částečně je to zapříčiněno vysokými cenami, kdy se těžaři spokojí s těžbou lépe dostupných, ale na zlato chudších rud a částečně i díky tomu, že zeměkoule je geologicky důkladně prozkoumána, takže doly bohaté na kvalitní rudu, jsou buď již vytěžené nebo se z nich již těží. Produkce zlata je nyní na hranici rentability, takže se nové doly neotvírají.

Roční produkce zlata je v poměru k již 6 vytěženým miliardám téměř zanedbatelná. Zlato se také nespotřebovává jako například měď nebo železo. Jeho množství roste velmi pozvolna, podobně jako bohatství. Co ovlivňuje jeho cenu, je touha lidí ho vlastnit nebo se ho vzdát, protože touží vlastnit něco jiného.

Bylo by nepravdivé tvrdit, že se tato situace nemůže v budoucnu změnit. V asteroidech je spousta drahých a ušlechtilých kovů včetně zlata. Gigantické množství zlata je rozpuštěné v mořské vodě, které se nám z ní jednou podaří dostat pomocí biotechnologií. Jadernou fúzí nakonec budeme schopní vytvářet jakýkoliv prvek a nanotechnologie nám umožní vytěžit zlato téměř z každé kupky hlíny. Ale toto vše je hudba velmi vzdálené budoucnosti.

Měli byste vlastnit jen trochu zlata, jako svou pojistku

Toto je argument lidí, kteří berou zlato jako poslední bezpečný přístav hroutícího se systému. V době prosperity tvrdí: „Dělejte se svými penězi něco užitečného.“

To je chabá spekulativní konstrukce. Chytrý investor alokuje své zdroje tam, kde se mu to nejlépe zhodnotí ve vztahu k tomu, jaké chce podstoupit riziko, likviditu a volatilitu. Jsou období, kdy jedna z investic v portfoliu značně převažuje. Někdy to jsou akcie, někdy dluhopisy, nemovitosti a tak dále. Od roku 1971 do roku 1980 to bylo zlato. Od roku 1981 do roku 2000 a pak od roku 2011 do dneška sloužilo zlato jako pojistka. Poslední dobou se opět pozvolna dostává do pásma výhodné investice.

Úrokové sazby jsou téměř na nule, až se zvednou, zlato půjde ke dnu

Všeobecně platí, že když se se zvedají úrokové sazby, lidé preferují mít své zdroje uložené v měně. Rozprodávají svůj ostatní majetek, včetně zlata, aby nakoupili peníze, které jim přinesou úrok. Ale je nutno zde vzít v potaz i další faktory. Příklad: Máme měnu, jejíž úroková sazba je 20 % ročně, ale kurzově si tato měna pohoršila o 40 %. Takže její skutečný výnos je mínus 20 % . Něco podobného se stalo v 70. letech minulého století, kdy nominální úrokové sazby a cena zlata souběžně stoupaly. V současné době vlády po celém světě drží úrokové sazby na svých minimech a dávají ve zvýšené míře další a další peníze do oběhu. To brzy povede k vyšším úrokovým sazbám a všeobecnému nárůstu cen téměř veškerého zboží.

Kde se teď nalézáme?

Zlato bylo do první světové války penězi, jimiž se dalo platit všude a to i na denní bázi. Jen několik málo let po podepsání mírových dohod většina států světa začala tisknout své papírové měny bez ohledu na jejich krytí zlatem. Sám věřím, že k tomu v brzké době opět dojde.

Otázkou zůstává, jakou bude mít zlato cenu ve vztahu k ostatním věcem. Není to stejně jednoduché, jako když si zvolíme jeho cenu k dolaru, protože zlato je ve vztahu k mnoha ostatním věcem, jako jsou nemovitosti, potraviny, komodity a pracovní síla. Jejich cena byla po dlouhou dobu zatížena devalvací měn, stoupajícím zdaněním a regulací všeho, která přišla po poslední finanční krizi. A k tomu přichází ten neuvěřitelný technologický pokrok, který převrací celou naší civilizaci naruby.

Sám se kloním k názoru, že férová cena za unci zlata by se měla pohybovat okolo 5000 současných USD. Vycházím z faktu, jak jsou současné bankovní instituce vratké a také z toho, že vstupujeme do dalšího býčího zlatého trhu. Klasický býčí trh se zlatem má tři fáze. Stále se nacházíme ve fázi „nenápadnosti“ – jen pár lidí má vůbec nějaké ponětí, že zlato existuje a ještě mnoho z nich jsou ti, kteří se vysmívají těm, kdo ho vlastní. Po té vstoupíme do fáze „zdi strachu“, kdy se býci a medvědi neustále přetahují, kdo bude vládnout trhu. Vypadá to, že právě tato situace nastává. Nakonec vstoupíme do stadia „mánie“, kdy všichni, včetně vlády, budou nakupovat zlato hlava nehlava a to jak z vypočítavosti, tak i ze strachu. Ale také z obezřetnosti.

Aktivita Bernankeho, Yellenové a Obamy, stejně tak jako většiny centrálních bank po celém světě je naprosto scestná. Tito lidé zatvrzele nedělají to, co mělo být už dávno uděláno, aby se vyléčily všechny neduhy, které se tu přes posledních několik desetiletí nakupily. Následkem jejich politiky je vznik bezpočtu bublin na různých trzích v různých částech světa. Sám brzy očekávám tu, která přijde se zlatem a s těžařskými společnostmi.

Kdy tedy máme zlato prodat a s ním i akcie na tento kov navázané? Samozřejmě, kdy nakoupit a kdy prodat vám přesně nikdo neřekne. Sám počítám, že začnu prodávat, až bublina skutečně přijde, kdy se dostaví „mánie“ se vším, co má co se zlatem do činění. Podle mě to přijde ve stejnou dobu, kdy se akciový trh dotkne svého dna. Nevím sice, kdy to dno přijde, ale podle mne je to tehdy, až bude dividendový výnos okolo 6-8 procent.

Co říct závěrem. Zlato a vše, co je s ním spojené, je opět velmi levné a před ním je dlouhá cesta vzhůru. Takže díky nákupu zlata můžete být po dlouhou dobu v klidu a bezpečí.



Velkou pozornost sběratelů bude přitahovat mimořádná sbírka československých mincí a zkušebních ražeb. Kolekce obsahuje nejvzácnější československé oběhové mince včetně 25 haléře 1932, 5 koruny 1937 a 10 kuruny 1933. Ze zlatých svatováclavských dukátů je zastoupeno 2 desetidukáty, 3 pětidukáty, 10 dvoudukátů a 18 dukátů.

Katalog obsahuje mimo jiné sbírku zlatých keltských mincí Bójů (mimo jiné několik tzv. duhovek). Zajímavá nabídka je též u vzácných českých denárů Boleslava I. a Boleslava II. Po velmi úspěšné květnové aukci sbírky zlatých ražeb Československa se i do této aukce podařilo aukční firmě získat zajímavou kolekci těchto v poslední době velmi žádaných mincí.

Zlaté produkty:
Aktuální cena MÜNZE Österreich Zlatý slitek 5 g v českých e-shopech: Kč - Kč (Zdroj: Heureka.cz, )

Předchozí rekord padl v 38. aukci Numismatika při dražbě pražského desetidukátu Matyáše II. a činil tehdy bez aukční provize 2,6 milionu korun. Překonat jej může nadcházející dražba 15dukátu raženého za vlády císaře Matyáše (1611 – 1619). Jde o unikátní minci – její existence byla donedávna známa pouze z katalogu Miller zu Aichholz. Do tzv. Halačkova soupisu českých ražeb tolarového období se dostala až v roce 2002.

Maty II 1612-1619 15 dukt Praha


Mince se na trhu objevila již v roce 1933, kdy byla dražena v Lucernu, spolu s velkou sbírkou mincí rakouského arcivévody Zikmunda pod číslem 260. Katalog minci popisuje s poznámkou „v této váze neevidovaný“. Mince patří do vzácné skupiny tzv. ražeb tří císařů – na líci totiž nese společný portrét Ferdinanda I., Karla V. a Maxmiliana II. Mince není označena značkou mincmistra a letopočtem, ale s jistotou vznikla v pražské mincovně za vlády císaře Matyáše, kde tou dobou jako mincmistr působil Beneš Hübmer (1610 – 1619). Přiřazení do Matyášova vládního období potvrzují také tzv. ražby čtyř císařů, kdy trojportrét je umístěn na rubu a portrét Matyáše na líci.

Všechny tzv. ražby tří císařů ražené Matyášem jsou mimořádné vzácné – rozhodně nešlo o běžné oběhové mince. Právě 15dukát je u ražeb uvedeného typu zatím nejvyšším doloženým nominálem, dále známe 10- a 5dukát, ve stříbře pak 3-, 2-, jedenapůltolar, tolar, Miller zu Aichholz udává ještě ½ tolar. Zvýšená frekvence ražeb vysokých nominálních hodnot za Matyáše je pouze pokračováním procesu započatého po roce 1600. Do značné míry však šlo především o ražby určené k reprezentaci.

 Jindich lik  10 dukt 1642  Plan  vyvolvac cena 900000 KJindřich Šlik / 10 dukát 1642 / Planá / vyvolávací cena 1.053.000 Kč

 

Sběratelská vzácnost nabízeného 15dukátu je skutečně zcela mimořádná, atraktivitu minci přidává i její původ. Lze předpokládat, že tomu bude odpovídat také zájem sběratelské veřejnosti. Unikátní mince se bude dražit s vyvolávací cenou 2,223 milionu korun, ukáže se, zda se i ona se zařadí do skupiny nejdráže prodaných českých zlatých ražeb tolarového období.

Z období antiky obsahuje katalog řadu keltských bojských zlatých statérů a jejich dílů od 3. – 1. století před Kristem (mimo jiné několik tzv. duhovek), zlaté římský aureus císaře Nera (54-68) a zlatý solidus císaře Juliána Apostaty. Ze starých českých ražeb si zaslouží pozornost nejstarší česká zlatá mince florén Jana Lucemburského a kolekce českých a moravských denárů a brakteátů zahrnující několik mimořádně vzácných denárů Boleslava I. a Soběslava Slavníka.

Karel II 15871617  9 dukt 1612  Slezsko Mnstenberg-Olenice  1300000 KKarel II. (1587–1617) / 9 dukát 1612 / Slezsko Münstenberg-Olešnice / 1.521.000 Kč

 


Heraeus Argor Zlatý slitek 1000 g lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do Kč (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
Nebo také Investiční mince AUD: Kangaroo Investiční zlato zlatá mince 15 AUD